Lidé si často zaměňují štípance od štěnice za štípance od blechy nebo komára, protože jsou si dost podobné. Reakce na poštípání jsou různé, protože každý člověk reaguje jinak. Poštípané místa jsou však obvykle červené, oteklé a svědí. U některých lidí se objeví pouze slabé zarudnutí kůže doprovázené svěděním, u jiných zánětlivý proces doprovázený zvýšenou tělesnou teplotou nebo silná alergická reakce.
Pouze podle vzhledu štípanců je obtížné určit, co je způsobilo. Třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, vzhled štípanců, místa, kde se nacházejí atd. Podrobněji níže v článku. Někdy pomůže i vylučovací metoda.
KOMÁŘE lze vyloučit snadno, jejich bzukot v noci budí a štípou na odhalených místech těla. Postačí kontrola pokoje před spaním, síťka v okně nebo elektrický odpuzovač.
Co se týče štěnic a blech, nejspolehlivější metodou určení původu štípanců je nalezení dospělého jedince, čili konkrétní štěnice nebo blechy.
ŠTĚNICE DOMÁCÍ
Štípance způsobené štěnicemi jsou svědivé, s červenými podlitinami o průměru 1-3 cm a nacházejí se hlavně na odhalených místech těla, jako jsou: obličej, krk, ruce a nohy. Většinou jsou na jednom místě blízko za sebou (tvoří jakousi cestičku). V běžně vytápěném prostředí se štěnice krmí přibližně v pět až desetidenních intervalech. Je-li štěnic více, poštípaný budete každý den. Vrchol jejich aktivity se odehrává obvykle ráno kolem 05:00 nebo 06:00 hod.
Na rozdíl od komárů a některých druhů hmyzu, o štěnicích není dosud známo, že by šířily infekční onemocnění. Štěnice jsou bezkřídlý hmyz se zploštělým tělem hnědočervené barvy. Štípou výhradně v noci, protože jsou světloplaché. Většina lidí jejich kousnutí necítí, protože při vpichu vstříkne do těla látku s anestetickými účinky. Takto dokáží sát krev bez přerušení až deset minut. Dospělé štěnice měří kolem 6 mm, průhledné larvy mají velikost makového semínka. Trus štěnice, to jsou malé červenohnědé tečky, které zanechávají krvavé skvrny.
Jak se zbavit štěnic?
Štěnice se snaží zdržovat co nejblíže při svém hostiteli. Skrývají se na teplých a tmavých místech, v matracích, konstrukcích postelí, spárách, nábytku, čalouněných křeslech, sedačkách, v kobercích, pod tapetami, za obrazy atd. Je téměř nemožné zbavit se jich svépomocí. Jsou tři důvody. Prvním důvodem je to, že po prvních štípancích málokdo podezírá, že se jedná o štěnice domácí, přičemž tyto se zatím rozmnoží. Druhým důvodem je to, že stále více volno prodejních chemických prostředků určených k hubení štěnic není účinných, hlavně ne na larvy a vajíčka. A posledním důvodem je to, že nejste-li při ničení štěnic dostatečně důsledný a neošetříte-li všechny možné místa úkrytu štěnice, pak se velmi rychle rozmnoží a jejich likvidace bude těžší a delší.
Jakmile si štěnice vytvoří populaci, nelze se jich zbavit bez odborné pomoci. Dokáží vydržet i měsíce bez potravy. Proto je nesmírně důležité zavolat odbornou pomoc v co nejkratším čase.
BLECHY LIDSKÉ, PSÍ a KOČIČÍ
Štípance od blechy jsou červené a svědivé, s krvavou tečkou uprostřed. Většinou jsou na jednom místě 3 u sebe (ne za sebou jako v případě štěnic). V některé literatuře se to označuje jako „snídaně, oběd a večeře”. Štípance se vyskytují na odhalených i neodhalených částech těla, hlavně v oblasti kotníků, v okolí pasu, v podpaží, v záhybech kolen a loktů. Blecha lidská je černý bezkřídlý hmyz s velikostí 1 až 3,8 mm. Její tělo je po stranách zploštělé a lesklé. Je velmi pevné a dokáže odolat silnému tlaku. Po konzumaci krve je tělo blechy zbarvené do červena. Blechy jsou vynikající skokani – jsou schopny přeskočit velké vzdálenosti. Doskočí až 20 cm do výšky a 33 cm do délky.
V minulosti byly blechy velice nebezpečné, protože přenášely mor. Také dnes mohou při sání krve přenášet zárodky nebezpečných chorob, ale je to spíše ojedinělé. Blecha se dožívá 400 – 500 dní. Samička blechy klade vajíčka, z nichž se vylíhnou malé bílé larvy, které nekoušou a živí se zbytky mrtvé kůže, vlasů apod. Následně se kuklí. Bleší trus, stejně jako trus štěnice, to jsou nahnědlé hrudky, které po rozmačkaný zanechávají krvavé skvrny. Blechy jsou charakteristické velmi rychlým rozmnožováním, přičemž dokážou vydržet týdny bez potravy.
Dnes se častěji setkáváme spíše s blechami psími nebo kočičími než s blechami lidskými. Názor, že psí a kočičí blechy neparazituje na lidech, je sice rozšířený, ale ne zcela pravdivý. Tyto parazity klidně skočí i na člověka, není-li nablízku pes, kočka nebo jiné zvíře. Nejčastější příčinou výskytu blech v domácnosti bývají právě domácí zvířata.
Jak se zbavit blech?
Jelikož blechy oblibují prach a špínu, dobře se jim daří ve spárách v podlaze, v kobercích, v nábytku či ložním prádle. Proto, když podchytíte problém již v počátku, lze se blech zbavit mechanickou cestou, bez chemických přípravků. To znamená důsledným a opakovaným úklidem a praním všeho.
Pokud si myslíte, že by tyto informace mohly pomoci někomu ve vašem okolí, pošlete mu je nebo sdílejte tento článek na své sociální síti. Budeme velmi rádi. Děkujeme.
